FARNOST ČEJKOVICE

Číslo magnetky: 842

Kraj: Jihomoravský
Okres: Hodonín

První zmínky o Čejkovicích pochází z roku 1248. První zmínka o kostele je datována v roce 1269. Hovoří se v ní o založení kostela německými Templáři. Ti farnost vedli duchovní správu až do roku 1311, kdy byl řád zrušen. Oni sem přinesli úctu ke sv. Kunhutě a jí zasvětili kostel. Ona byla manželkou bavorského vévody Jindřicha. O následujícím období nám chybí informace. Farnost nejspíš chátrala a pustla. Až po třicetileté válce v roce 1624 Čejkovice převzali Jezuité, kteří vedli řádnou duchovní správu a také se starali o kostel.

Kostel byl několikrát ve svých dějinách zničen a znovu postaven. Nejdříve jej zničili Švédové v roce 1645 při obléhání Brna. Jezuité ho opravili, ale o 20 let později vyhořel i s velkou částí obce. Požár tehdy vznikl v panské kovárně a při tomto požáru se roztavily i zvony. Kostel byl znovu postaven i s věží v roce 1700. Netrvalo dlouho už po 5 letech sem vtrhli uherští povstalci a kostel zničili ohněm. Následně byl opět obnoven. Ale roku 1778 znovu vyhořel. Načež byl znovu opraven. V roce 1891 proběhla velká rekonstrukce střechy a stropu. V kostele v té době byl klenutý strop, který byl velmi těžký, a obvodové zdivo se rozevíralo a hrozilo zřícení kostela. Proto byl klenutý strop stržen a nahrazen stropem rovným a zároveň byla postavena nová věž. Celý kostel prošel generální opravou. Kostel byl posvěcen 9.1.1892 brněnským biskupem.

Po válce v roce 1947 byl posvěcený nový hlavní oltář s dvěma svatostánky a přivezeny nové ocelové zvony. Za působení P. Jaromíra Mikuláška v roce 1968 bylo instalováno podlahové topení do celého kostela. Po sametové revoluci, kdy skončil komunistický režim, v roce 1998 byla provedena nová fasáda na kostele, v roce 2010 nové vymalování kostela a v roce 2014 nový plynový kotel pro topení přímo v kostele. Kostel je dlouhý 36 metrů, široký 13 metrů, vnitřní výška 13,2 metrů. Věž má výšku 42 metrů.
V kostele jsou tři oltáře. Na levé straně je Mariánský oltář zdobený obrazem Neposkvrněného početí Panny Marie z roku 1734. Autorem obrazu je Ignác Raab, jezuita a jeden z nejvýznamnějších českých barokních malířů 18. století. Barokní oltář sv. Anny pochází se staré zrušené kaple tovaryšstva Ježíšova, která bývala na zámku. Na obraze je vyobrazen sv. Jáchym a sv. Anna jak poučují svou dceru Pannu Marii. Obraz na hlavním oltáři pochází od vídeňského malíře Karla Majdera z roku 1863.Vlastní oltář je z čistého šedého mramoru. Má dva svatostánky na sebou. Spodní je pro ciborium – tedy pro uchovávání proměněných hostií a horní pro monstranci. Za oltářní nástavba se skládá ze 34 plastických soch andělů 70 cm vysokých, zlacených lístkovým zlatem. Dále jsou zde 4 adorující andělé, velké sousoší Nejsvětější trojice a 4 sochy svatých: Václava, Ludmily, Cyrila a Metoděje. Později sem byly z bočního oltáře přesunuty sochy sv. Zachariáše a Alžběty. Tento oltář vytvořil architekt Klaudius Madlmayer z Brna a sochařskou práci provedl sochař Kotrba z Brna. Celý hlavní oltář byl pořízen v letech 1941-1947 za P. Doupovce. Kostel je stále pečlivě udržován a opravován. Ale nejdůležitějším posláním je, že je místem, kde se shromažďuje živé společenství věřících, kde se žije živá víra. Je místem setkání a místem posvěcení.